Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koh-i-noor Hardtmuth u nás v Kralovicích část II.

19. 8. 2016

II. část

Žluté tužky a černá tuha značky Koh-i-noor zřejmě odrážely vztah k Vídni kterou opustili...

Na pohlednici pořízené po roce 1903 je zachyceno panorama města z Vodárenské věže, přičemž tehdejší autor se asi zaměřil na areál továrny L. & C. Hardtmuth, který se nachází dole v popředí jako na dlani. Vlevo je vidět, že Vltava má dvě ramena, která vytvářela Střelecký ostrov. V části Střeleckého ostrova na pohlednici byl zařízen Schillerův park s altánem. K dispozici byla vlevo Restaurace Tivoli. V pozadí za Hardtmuthkou lze rozeznat synagogu z roku 1888, továrnu firmy Stegmann 1898, vilu Lischoli (Lamezánka) 1900, okresní dům 1902 a soud 1903.

150003h01170.jpg

Od roku 1848 zaučoval Carl Hardtmuth ve vedení rodinné továrny svého syna Franze Hardtmutha. V roce 1851 odjel Franz, tehdy mu bylo 19 let na příkaz otce do Londýna, kde strávil dva roky a seznámil se s tamní výrobou kameniny a tužek.

To se praktikovalo běžně, že syn (předpokládaje, že jednou převezme podnik) šel na stáž, pracovat nebo studovat do tenkrát průmyslově vyspělejší Anglie. Od pobytu v Anglii se odvíjí pozdější název světové žluté tužky Koh-i-noor. V roce 1850 se totiž dostal do anglického korunního pokladu indický diamant, který měl v tom čase název Koch-i-nur, což se překládalo jako „Hora světla“. O dva roky později se diamant vybrousil do briliantového tvaru a stal se neoficiálním symbolem krásy a ceny. Právě tehdy Franz Hardtmuth v Londýně meškal a s velkou pravděpodobností se může odhadovat, že diamant viděl. A diamant ho zaujal.  
 

Po návratu z Londýna měl obchodní a výrobní starosti s továrnou a až v roce 1889 se vzpomínka na diamant jako nápad propojila s tužkami. Do deníku si dne 2. února 1889 zapsal: „Chci dáti do prodeje nový druh nejlepších tužek. Budou žlutě leštěné se zlatou značkou KOH-I-NOOR.“ Původní tvar Koch-i-nur byl časem psán podle angličtiny a tak se to tehdy ustálilo v Anglii a Britském společenství. Žlutá barva nebyla vybrána náhodně. Žlutá a k tomu černá tuha odrážely zřejmě vztah k Vídni. Franz Hardtmuth se narodil v roce 1832 ve Vídni, kde bydlel a chodil do školy, až kolem roku 1848 se přestěhoval s rodiči do Budějovic. Může se odhadovat, cítil-li se více Vídeňákem, nebo Budějčákem. Asi napřed Vídeňákem. Jako patriot rakousko-uherského císařství a úspěšný podnikatel byl v roce 1873 povýšen do šlechtického stavu. A právě císařství mělo černožlutý prapor.

1504024003dk-sada-grafitovych-tuzek-1500-24ks-kohinoor.jpg

Žlutá tužka Koh-i-noor byla vyráběna v 17 tvrdostech tuhy. K označení tvrdosti se zavedl nový systém s využitím písmen B, H a F. Písmena měla také pozadí. F symbolizovalo jméno Franz, H bylo Hardtmuth a B Budweis. Tato žlutá tužka z roku 1889 se stala vzorem úředních norem pro jednotlivé stupně tvrdosti tuhy. Nejměkčí byla a vlastně pořád je tužka 6B (tuha se na papíře dá rozmáznout), přibližně uprostřed je tužka HB a nejtvrdší je 8H (s tou se už kreslit ani nedá). Konkurence žlutou barvu a členitý název Koh-i-noor kritizovala, že je to nevhodné, nepraktické, bláznovství apod., ale marně. Rozhodla kvalita a dodržování stupňů tvrdosti, to konkurence nedosahovala. Poeticky řečeno – žlutá tužka obletěla svět. Carl Hardtmuth, otec Franze, se slávy žluté tužky se nedožil. Roku 1874 byl jmenován čestným občanem města, byl třetím presidentem Obchodní a živnostenské komory, ale v září 1881 zahynul tragicky v Alpách u Gmundenu, když ho zasáhl uvolněný kámen. Majitelem firmy po smrti Carla se stal syn Franz, který zemřel v roce 1896. Potom přešlo vlastnictví firmy na nově zřízenou rodinnou společnost.

635x285-1466095150-drbna.jpg

Napsal Jan Schinko 
Zdroj: http://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/11972-zlute-tuzky-a-cerna-tuha-znacky-koh-i-noor-zrejme-odrazely-vztah-k-vidni.html?utm_source=copy

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář